CHS Naše poupátko - Jezevčík dlouhosrstý trpasličí králičí

Charakter

Bombička, malý, milý živel.

Bombička, to je živel, obrovský životabudič. Oplývá až nesmírnou dávkou energie, je veselá, ať se děje, co se děje. Doma, na zahradě, na procházce, na výstavě, na náměstí, na Silvestra a dokonce i u veterinářky, které, když k nám přijede, neustále skáče do obličeje, aby jí mohla olizovat. :-) Neustále poskakuje, mává si proutkem, obíhá okolo nohou, skáče nám do klína, vyskakuje nám do obličeje, tahá nás za vlasy a podobně. Zkrátka je to přesně takový pes, jakého chcete, nebo někdy i nechcete. Na výstavě krásně chodí, ale udržet ji v postoji, to je umění. Jak tak přemýšlím, Bombičku jsem vlastně ještě nikdy neviděla unavenou, nebo smutnou, či z něčeho, nebo něčím, jak se říká otrávenou.

Stejně jako její maminka Žofka, je Bombička králičí mrňousek a geny se opravdu nezapřou. Jak se říká jaká matka, taková Katka. To zde platí dvojnásob. Tohle žíhané zvíře proklouzne všude, protáhne se všude a je všude tam, kde sama potřebuje být a my si toho kolikrát ani nevšimneme. Je to malá divoženka, která dělá na procházce kilometrové revíry, vidíme jí na horizontu a za chvilku si to peláší zase vedle nás. Rejdit s nosem po zemi, prohánět zajice a nebo srnčí, to je pro Bombičku velká zábava doplněná krásnou hlasitostí. Jakmile ale přestane být slyšet její hlas, okamžitě je vidět, jak se rychlostí geparda vrací. Takže prostě paráda.

Předpokládám, že Bombička bude také skvělou maminkou, jelikož je to taková naše jezevčice pečovatelka. Každého svého přítele ve smečce opečovává velmi ráda a často svým olizováním. Také s našimi nejmladšími poupátky (když jsou již větší a přestěhujeme je ven) si s laskavostí hraje až do té doby, než odejdou do svých nových domovů. Bombička je naše malé, věčně veselé zlatíčko.