CHS Naše poupátko - Jezevčík dlouhosrstý trpasličí králičí

Zrzka Naše poupátko

Zvaná: Zrzka, Zrzi, Zrzounek

chovná trpasličí fena

Výstavy: výborná, 6x CAJC, BOJ, 6x CAC, 4x CAC ČMKU, Klubový vítěz mladých, 2x Národní vítěz, 4x CACIB, 7x BOS, 2x BOB, Český junior šampion, Český šampion, Šampion ČMKU

Zkoušky: ZV II.c, BZ II.c

Zdraví: DNA profil Genomia 136008, MH (maligní hypertermie): negativní/negativní, Cord 1 - PRA (progres. ret. atrofi): negativní/negativní, OI (vrozená lomivost kostí): negativní/negativní

Údaje

Jezevčík trpasličí dlouhosrstý, červená fena s příměsí černé, narozena 18. 3. 2017, otec: Della Winner Canis of Czech, matka: Siréna Naše poupátko

Charakter

Zrzka, krásná velká lovka.

Zrzka, to je klenot. Ze začátku je náš Zrzounek tak trochu nevýrazná, v první chvíli si jí nevšimnete, jelikož ze všech našich přátelských a vítajících jezevčíků stojí právě ona stranou. Možná trochu dědičnost po krásné babičce Alfě, možná nějaká taktika, aby měla možnost vás ze zálohy začít nenápadně okusovat. Takže bacha na ní, přátelé. Ten kdo si ale Zrzky všimne, okamžitě se do ní zakouká. Tato naše tuze krásná jitrnička totiž okouzlí nejen každou naší návštěvu, ale každého, kdo se na ni podívá. Platí to i na výstavách a troufám si dokonce říci, že Zrzka je jednou z nejkrásnějších trpasličích fenek a to nejen v naší republice.

Okusování, tahání za kalhoty a všelijaké štípání je pro Zrzku přirozené. Nikoho, jak z naší čtyřnohé, tak naší dvounohé smečky, nenechá chvilku na pokoji, obzvláště začne-li svůj uvítací rituál. Je to takové malé, krásné zlatíčko. Když si jí nevšímám, neustále na sebe upozorňuje, kolikrát jí tahám zavěšenou na nohavici přes celou zahradu. Zrzečka je neuvěřitelně mazlivá a neustále vyhledává naší přítomnost. Když Zrzečku vezmu do náručí, přilepí svou krásnou samičí hlavičku na mou hruď a slastně si mručí pod fousky.

Zrzka je až neobyčejně klidná fenka, doma je hodná, nijak nevyniká, ráda se válí a odpočívá na gauči, ale jakmile se dostane na pole, nebo do lesa, stává se z ní neobyčejná lovka. Je to lovec, jakým má správný jezevčík být a to již od ranného věku. Vzala jsem ji na její první naháňku ve věku necelých devíti měsíců (jen do poslední leče, kam vždy beru celou smečku, včetně našich mlaďochů i seniorů, aby se také trochu vyběhali po nudném dni stráveném doma) a musím říct, že jsem byla doslova šokována jejími pracovními výkony. V leči běhala jako ostřílený lovecký pes, hlasitě proháněla zajíce, srnčí i jeleny, krásně se mi párkrát přišla ukázat s neuvěřitelnou jiskrou v očích a bylo vidět, jak ji práce v lese baví. K mému údivu umí Zrzounek velice dobře pracovat se svým nosem, má perfektní navrátily, na naháňce se se zvěří setkala poprvé, honila ji také poprvé a přesto všechno věděla úplně přesně, co má dělat. Zrzka se ani neřídila zbytkem smečky, jak to mladí psi dělají, ale pracovala samostatně, což jsem ještě u mladého psa neviděla, hlavně u tak mladého psa, který zatím ještě nikdy k lovení nepřišel. Geny se zkrátka nezapřou, Zrzka je jedním z dalších našich psů, který v sobě nese tolik ceněné vrozené lovecké vlastnosti, vrozené vlastnosti plemene jezevčík, po mamce Siréně, babičce Alfě a prababičce Zambi.

Co se Zrzounka a mateřství týče, dalo by se to nazvat jednou básní. Mamka je srdcem i duší, svá štěňátka jen zřídkakdy opouští, neustále o ně pečuje, střeží je jako oko v hlavě a nedej bože, aby se k nim někdo jen na metr přiblížil. :-)